Můžeme říct, že se jedná o filozofickou knihu (především v porovnání první poloviny a druhé poloviny), která je vyprávěna z pohledu našeho hlavního hrdiny, cca 15-18letého Elia. Vzpomíná pomocí retrospektivy na léto, kdy do B. (místa jsou označována pouze iniciálou) přijíždí na studijní pobyt Oliver, 24letý mladík.
V knize je děj částečně upozaděn a spíše se zaměřujeme na monology a myšlenky hlavního hrdiny a zkoumáme tak jeho nitro. Autor skvěle vystihl myšlenky, které se honí v hlavách náctiletých:
Str. 45: Taky jsem chtěl, abych umřel, takže kdybych na něj náhodou nemohl přestat myslet a trápil se tím, kdy ho příště zase uvidím, jeho smrt by moje utrpení ukončila.
Str. 46 Potom mi došlo, že bych namísto něj mohl zabít sebe, nebo se aspoň dostatečně ošklivě poranit a nějak mu dát najevo, proč jsem to udělal.
Líbil se mi styl, kterým je kniha psána, ale v některých fázích (např. dlouhé Eliovi monology) jsem se cítila, že je omílána dokola jedna a ta samá věc.
Občas jsem si říkala, jestli je vážně myšleno to, co je v textu napsáno, viz:
Str. 169: "Nesplachuj," řekl jsem mu, "chci se podívat."
Ok, ok. Tato věta byla moc i na mě, ale musím říct, že ostatní části nebyly natolik vulgární, nakolik jsem čekala, že budou, z nejrůznějších recenzí - ať už na Goodreads nebo Instagramu.
Abych to shrnula a nerozepisovala se tolik nad knihou o cca 240 stranách, která byla sice zajímavá (z toho pohledu, že se popisuje nitro jednoho nactiletého mladíka, který objevuje své první opravdové lásky), ale z mého pohledu bych raději sledovala děj (tj. Oliverův pobyt, psaní jeho knihy, láska mezi Oliverem a Eliem) - velká část byla totiž věnována pouze Eliovým myšlenkám.
Doporučila bych tuto knihu lidem, kteří ještě neviděli film (ano, film se mi oproti knize líbil více) a chtějí si tedy knihu přečíst před filmem, a těm, kteří uprostřednostňují knihy s upozaděným dějem.
